Dá se stihnout projít Porto za víkend?

Rozhodně ano. Centrum Porta zase není svojí rozlohou tak velké, aby se hlavní památky a zajímavá místa nedaly obejít za víkend. Dá se to v pohodě projít celé pěšky. My jsme do Porta přiletěli v pátek v poledne a odjížděli jsme v pondělí opět kolem poledne do údolí Doura. Co navštívit? Na to se právě teď spolu podíváme.

Mercado Municipal da Beirra-Rio

V pátek jsme měli před sebou celé odpoledne, tak jsme sešli od ubytování rovně dolů k řece a hned nás přepadl hlad. Teda hlavně Petra. Kdo nás zná, ví, že nekecám. Hlad je u něho zásadní problém, který se musí řešit okamžitě. Na recepci nás paní varovala před restauracemi na protějším břehu na nábřeží, že prý nejsou nic moc a jsou navíc dost drahé. Tak jsme zůstali v části Vila Nova de Gaia a narazili jsme tu na menší verzi Lisabonské tržnice.  Jmenuje se  Mercado Municipal da Beirra-Rio a poznáte jí snadno podle růžové fasády. Nakoupit tu můžete kromě zeleniny a ovoce spoustu typických portugalských jídel. V nabídce jsou třeba pastel de bacalhau, sendviče se sušenou šunkou, francesinha, mořské plody, prostě je opravdu z čeho vybírat. Já si vybrala rýži s krevetami a mušlemi (arroz de marisco) a byla jsme spokojená. Samozřejmostí je i nabídka portských vín a dalších suchých vín z údolí Doura. 

Ribeira

Po obědě jsme přešli most a začali jsme prozkoumávat protější stranu. Nábřeží v Portu se nazývá Ribeira a je v současnosti pod ochranou UNESCO. Typické barevné domky, kavárny a restaurace tvoří krásnou kulisu města. Každopádně nábřeží je hodně nacpané turisty, takže jsme se rozhodli se od řeky vzdálit. Začali jsme stoupat kolem domu Casa do Infante, kde se narodil v roce 1394 významný portugalský panovník Jindřich Mořeplavec.  Za jeho vlády se Portugalsko stalo námořní velmocí. Dnes je z domu muzeum. Vstupné je 2,20 euro a o víkendu je vstup volný. 

Palácio da Bolsa

Nad budovou muzea Casa do Infante se nachází náměstí Jindřicha Mořeplavce (Praca do Infante D. Henrique) a další významná budova Palácio da Bolsa. Burzovní palác je vystavěný v neoklasickém stylu. Pokud se rozhodnete palác navštívit, tak je lepší si vstupenku koupit s předstihem přes internet. Komentovaná prohlídka stojí 10 euro a trvá přibližně 45 minut. Z jazyků je na výběr portugalština, angličtina, francouzština a španělština. Každoročně se tu také koná veletrh Essencia do Vinho. Sjede se sem většina portugalských vinařů a prezentují tu svoje vína široké veřejnosti. 

Institut portských vín

Nachází se v bezprostřední blízkosti burzovního paláce. V interaktivním vzdělávacím centru se dozvíte spoustu zajímavých faktů o portských vínech a kontrole jejich kvality. Zároveň si tu můžete portské víno i ochutnat. Cena ochutnávek začíná na jednom euru a  závisí na typu portského vína, které chcete ochutnat. Samozřejmostí je i obchod, kde si můžete nakoupit vína z údolí Doura. Otevřeno je od pondělí do pátku od 11h do 19h. 

Rua das Flores

Od institutu portských vín vede rušná ulice - Rua das Flores přímo k nádraží Sao Bento. Ještě než se ulicí vydáte, tak minete skvělou restauraci DOP, které šéfuje slavný portugalský kuchař Rui Paula. Kromě vaření se proslavil také jako porotce soutěže Masterchef. Další zajímavou restauraci najdete už na zmíněné ulici a jmenuje se Cantina 32. Vyzkoušet tu můžete třeba kalamáry. Kromě těchto restaurací tu najdete spoustu dalších obchodů se suvenýry, oblečením nebo třeba obchod s karamelkami. 

Nádraží Sao Bento

Kromě toho, že se z nádraží snadno dostanete třeba do Aveira nebo města Braga, sem většina lidí chodí kvůli výzdobě. Interiér totiž zdobí obrazy vytvořené z tradičních portugalských modrobílých kachliček zvaných Azulejos. Celkem bylo na výzdobu použito 20 000 kachliček. Vyobrazené jsou tu výjevy z královské rodiny, z válek nebo třeba z historie dopravy. Celé dílo tvořil neuvěřitelných 11 let umělec Jorge Colaço. Svojí tvorbu zahájil pět let po dokončení stavby nádraží, tedy v roce 1905. Architektem nádražní budovy byl José Marques da Silva. Rozhodně tedy stojí za to nakouknout dovnitř :-). 

Avenida dos Aliados

Širokým rozlehlým bulvárům se v Portugalsku říká Avenida. Jednu takovou Avenidu najdete i v historickém centru Porta, je rozdělená na dvě náměstí. Spodní náměstí se nazývá Praca da Liberdade a dominuje mu socha Pedra IV na koni. Další zajímavostí spodní části je Mcdonalds umístěný v historické budově vystavěné ve stylu Art Deco. Dříve tu sídlila ikonická kavárna Café Imperial. Od roku 1995 tu narazíte právě na McDonalds. Na samém spodku náměstí je umístěný další palác - Palácio das Cardosas, v něm je dnes umístěný hotel InterContinenal. Horní náměstí se jmenuje Praça Humberto Delgado a hlavní dominantou je tu majestátní budova městské radnice (Camara Municipal do Porto). 

Torré dos Clérigos 

Věž Torré dos Clérigos je nedílnou součástí historického centra. Celý komplex Clérigos byl v roce 1910 přidán na seznam národních monumentů. Najdete tu kromě zmíněné věže také muzeum a kostel. Architektem věže se stal v roce 1753 Ital Nicolau Nasoni a o rok později se začalo s výstavbou. Stavba 75 metrů vysoké věže byla dokončena v roce 1763. Po zdolání 225 schodů se vám naskytne krásný pohled na celé historické centrum Porta. Otevírací doba je od 9 hodin do 19 hodin a vstupné je 5 euro. 

Livraria Lello 

Kousek od věže je knihkupectví s překrásnými dřevěnými schody a regály. Bohužel od jisté doby je v obležení turistů. Já knihkupectví navštívila ještě v době, kdy bylo normálně přístupné. Dnes se online prodává voucher v hodnotě 5 euro, který uplatníte na vstupu, a pokud si v knihkupectví cokoliv koupíte, tak se vám těch 5 euro u pokladny odečte. Nicméně když jsme dorazili před knihkupectví, tak tam byla fronta přibližně na hodinu. Vzdali jsme to a šli jsme do zahrady vedle věže Torré dos Clérigos na skleničku portského. Chtěli jsme tam chvíli počkat zda fronta neopadne, protože už bylo kolem 6 večer. Ale neopadla. Nakonec jsme ještě objevili kousek od knihkupectví zajímavý dvoupatrový obchod s podobným starým schodištěm a nebyl naplněný turisty. 

Palácio de Cristal 

Palác stojí v krásném udržovaném parku, ze kterého je výhled na Porto i na protější stranu řeky. Narazíte tu na rozmanitou směsici stromů a květin. Vstup do zahrady je zdarma. Palác byl postavený v roce 1865 a momentálně není běžně přístupný. Ale i samotná zahrada stojí za to. Kousek od paláce můžete navštívit i michelinskou restauraci s trochu krkolomným názvem Antiqvvm. Přehled všech michelinských restaurací v Portu najdete v našem článku “Jak jsou na tom Portugalci s michelinskými hvězdami?”.

Casa da Musica 

Moderní koncertní síň není přímo v centru, ale pohodlně se k ní dostanete metrem. Vystoupíte na stejnojmenné zastávce. Za 10 euro si můžete zakoupit komentovanou prohlídku (vstupenku lze zakoupit i online na stránkách Casa da Musica). Během léta jsou prohlídky v angličtině hned čtyři (10h, 11h, 16h, 17h). Celá prohlídka trvá přibližně hodinu, projdete si různé části budovy, dozvíte se něco o architektuře budovy a její funkčnosti. 

Tržnice

Asi nejznámější tržnicí v Porto je Mercado Bolhao. Bohužel během naší návštěvy se tržnice opravovala a prodejci se na dobu oprav přemístili  do spodních prostor obchodního domu, který je kousek vedle. Pokud se rozhodnete navštívit Casa da Musica, tak kousek vedle je Mercado Bom Sucesso. Nakoupíte tu všemožné delikatesy a tradiční regionální produkty. Ochutnat tu můžete, jak regionální portugalskou kuchyni, tak mezinárodní.  

Kam na portské ve Vila Nova de Gaia?

A teď to nejhlavnější. Kam zajít na prohlídku sklepů s portskými víny nebo na ochutnávku. My jsme navštívili nejstarší sklep s portskými víny Croft, založený v roce 1588. Den předem jsme se raději zašli zeptat v kolik hodin je prohlídka v angličtině. Když budete chtít, můžete si rovnou lístek na další den koupit. Komentovaná prohlídka trvá asi hodinu a vyjde vás na 14 euro. V ceně prohlídky je růžové portské na uvítanou a na konci vás čekají dvě skleničky portského vína. V jedné ochutnáte 10-leté tawny a v druhé ruby finest reservu. Všimněte si velkého rozdílu v barvě. Zatímco tawny zraje v dubovém sudu a díky procesu mikrooxidace se mu mění barva do hnědých tónů, tak ruby si svojí sytou barvu uchovává a s ní mladistvou ovocnou chuť. 

Za návštěvu určitě stojí i vinařství Cockburns. Zajímavostí tohoto vinařství je, že mají vlastní bednářství na opravu sudů na portská vína. Ve všední dny, tak můžete vidět práci bednářů přímo v jejich dílně. Historie této značky není tak dlouhá jako u Croftu, datuje se od roku 1815, za to ale firma vlastní největší sklady v celé Vila Nova de Gaia. Prohlídka vás tu vyjde také na 14 euro a na konci opět ochutnáte vzorky jejich portských vín. V závěru prohlídkové trasy na vás čeká obchod, kde si můžete portská vína Cockburns koupit domů. Za zmínku určitě stojí jejich bílé portské. Má světlou citrusovou barvu, na léto je příjemně svěží i přes vysoký zbytkový cukr typický pro portská vína. Co mohu také doporučit to je nabízený Piknik pro dvě osoby. Je to celkem vtipný zážitek. Přinesou vám totiž všechny potraviny pečlivě zabalené v piknikovém koši. Ten obsahuje sýr a sušenou šunku z Alenteja, olivy, chléb, rajčata, paštiku, olivový olej, brambůrky, sezónní ovoce a pro každého skleničku vína z Doura a skleničku portského vína. Piknik pro dvě osoby vás vyjde na 32 euro. My jsme byli tak nacpaní, že nám ještě ovoce, brambůrky a paštika zbyly na později. 

Kromě těchto dvou sklepů je rozhodně zajímavá i firma Taylor´s. Tam jsme prohlídku neabsolvovali, jen jsme v jejich degustační místnosti ochutnali dva druhy portských vín. Taylor´s má krásné prostory v horní části Vila Nova de Gaia. Jejich terasa nabízí pohled na střechy dalších sklepů, most Ponte de Luís a na čtvrť Ribeira. Celkově ale degustační místnost s obchodem působí trochu upjatě. Nicméně portská vína mají rozhodně dobrá. 

Pokud toužíte po modernější verzi portských vín, tak navštivte na nábřeží firmu Porto Cruz. Z jejich střešního baru máte parádní výhled na historické centrum Porta a nábřeží pod vámi. Ochutnat tu můžete třeba růžové portské víno nebo širokou škálu koktejlů s jejich portskými víny. Bar je otevřený od 12:30 do půlnoci s výjimkou neděle, kdy se zavírá v 19 hodin. 

Kam na víno nebo na drink?

Jako první jsme objevili příjemnou zahradu s barem u věže Clérigos. Podnik se jmenuje BASE. Uprostřed zahrady stojí bar a po zahradě jsou volně rozmístěné sedací pytle nebo židličky. Vychutnat si tu můžete třeba osvěžující koktejl Portonic (5 euro) nebo skleničku vychlazeného bílého portského vína (3,5 eura). Nedaleko od BASE jsme pro změnu vyzkoušeli The Gin Club. Na ten narazíte v ulici Rua de Candido dos Reis. Vybírat můžete z rozmanité nabídky koktejlů v cenovém rozmezí od 8 euro do 16 euro. Já jsem zvolila španělský gintonic s limetou a ostružinou. 

Jestli hledáte klidné místo na posezení se skleničkou vína, pak doporučuji vinárnu Prova. Je kousek od Palácio da Bolsa a mají dobrý výběr vín z celého Portugalska. Zajímavostí je i nabídka vín z Colares. Tento region poblíž Lisabonu jako jediný odolal ničivému révokazu, který napadl většinu vinic v Portugalsku. Další vinný bar s dobrou nabídkou najdete přímo na nábřeží Ribeira, jmenuje se Wine Quay bar. Už není tak klidný, ale nabídku vín mají velmi dobrou. Navíc, když se vám podaří ulovit místo venku, tak se při popíjení vína můžete kochat výhledem na řeku. 

A pokud vás drinky a vína už omrzí, tak zajděte do legendární kavárny Café Majestic. Nachází se na rušné ulici Rua Santa Catarina. Poznáte jí jednoduše, díky zástupu lidí před vchodem. Často si na svoje místo musíte o něco déle počkat. Jestli oželíte historii tohoto místa ve prospěch toho, že se nebudete mačkat a čekat na místo, tak vám mohu doporučit podnik ve Vila Nova de Gaia, který se jmenuje 7groaster. Je to moderní útulná kavárna a zároveň pražírna kávy. K šálku espressa si tu můžete dopřát také tradiční dezert pasteis de nata. Je to perfektní klidné místo na snídani a nebo na brunch. 

Kde je nejlepší Francesinha?

Petr hned jak se doslechl o tom, že je tu hodně tradiční sendvič Francesinha, tak se pustil do ochutnávek. Vypadalo to tak, že vlastně v žádném podniku v Portu nepotřeboval jídelní lístek, protože bylo jasné, co si dá. Vyzkoušel Francesinhu v městské tržnici v Gaia. Další pak v restauraci Micha na nábřeží. Tam já jsem si dala tradiční tresku zapečenou se smetanou (Bacalhau com natas). Bylo to syté, ale dobré. 

Od našich kamarádů jsme dostali tip na nejlepší francesinhu v Café Santiago. A měli pravdu, byla opravdu dobrá. Několikrát se svojí francesinhou vyhráli soutěž o nejlepší francesinhu ve městě. Když jsme dojídali, tak jsme si všimli, že přes silnici se hromadí spousta lidí a čekají na otevření restaurace. Tak jsme se rozhodli, že tu protější restauraci navštívíme další den.

Podnik se jmenuje Cervejaria Brassao (Rua de Passos Manuel). Mysleli jsme si, že skončíme na čekačce, protože z venku restaurace nepůsobila velkým dojmem. Dost jsme koukali, když jsme vešli dovnitř, protože restaurace byla dvoupatrová a opravdu hodně rozlehlá. Tady jsem se rozhodla, že si tu francesinhu nakonec teda taky dám. A udělala jsem dobře. Byla skvělá. Vždycky jsem od Petra jen ochutnala a moc mě to nenadchlo. Ale tady byla bezkonkurenčně nejlepší. Objednali jsme si k ní sangriu plnou čerstvého ovoce. Dostali jsme zvlášť hranolky a na doplnění také omáčku. Ta byla naprosto famózní, sýr na sendviči byl krásně rozpečený a maso dobře dochucené. Pokud tedy chcete někde francesinhu ochutnat, tak rozhodně tady. Nemá to chybu, to mi věřte. 

Poslední den jsme si v Portu půjčili auto u společnosti Interrent a vyrazili jsme do údolí řeky Douro. Co podniknout v Douro se dočtete v mém dalším článku.